Nejvzácnější dušičko,
zahříváš mně srdíčko.
Jsem Ti velmi vděčná,
tak ať láska naše je nekonečná.

Smyslná jak orchidej,
voňavá jak jasmín,
rozverná jak luční kvítí,
posaď si mě na klín!

Už to jednou pochop prosím,
že jen Tebe v srdci nosím.
Vrať se mi brzy zpátky
a miluj mne nejen z dálky.

Ptáček má rád zrní,
růže zase trní,
andělíček nebe,
ale já jen a jen Tebe.

Miluji nebe,
miluji čas,
miluji Tebe,
znovu a zas.

Já miluju jen Tebe, lásko,
s Tebou mě baví žít,
s Tebou já jsem nejšťastnější,
s Tebou já chci být.
Na Tebe já, lásko, počkám,
vedle Tebe já chci dýchat,
vedle Tebe žít.

Tvůj úsměv, Tvé oči, Tvou tvář, Tvé tělo,
to vše chci znát.
Tvůj polibek by moje tělo chtělo,
jen s Tebou se chci v životě smát.

Jsi jarní vánek, chycený v dlaních,
jsi živá voda, děkuji Ti za ni,
jsi slunce, chci se nechat spálit,
jsi láska, už nechci se Ti vzdálit…
Miluju Tě.

Láska je nádherná,
uč se ji znát,
Ty jsi ta jediná,
kterou mám rád.

Přála bych si hledět do Tvých krásných očí,
přála bych si ležet ve Tvé náruči.
Přála bych si cítit tvé jemné rty
a co bych si nejvíc přála, je to,
abys byl a zůstal v mém životě jen Ty.
Moooc Tě miluju!

Patříme k sobě jako slunce a měsíc.
Patříme k sobě jako rub a líc.
Patříme k sobě jako svícen se svou svíčkou.
Patříme k sobě jako smrček s jedličkou.
Ty jsi můj a já zas tvá,
milujem se oba dva.
Bojím se však, že je to jen sen,
který zmizí jako den.

Když slunko zapadá,
mě napadá,
proč být pořád sám,
vždyť Tebe znám…
ale nevím, jak to povědět,
jak do očí Ti pohledět
– chci, abys byla mou,
úžasnou, jedinou…