Autor: www.basnickaolasce.cz

Tvé vlasy jak z hedvábí, můj pohled vždy přivábí, jsou prostě tak skvělé, že hladit tě chci po tvém těle. Lásko, ty jsi prostě kus, tak to se mnou aspoň zkus.

Já zahleděl se z dlouhé chvíle a objevil postavu, podobala jsi se víle, jaké jen v pohádkách jsou. V tu dobu letěl Amor kolem, napjal luk a střelil šíp, ten prolétl mým tělem a já již nebyl jako dřív. Ten šíp napuštěn láskou...

Proč láska bodá, nebo zas hladí, proč těm, co ji nemají, to tak vadí, proč se vlastně starají a pokoj nedají? To pro to moře strastí a špetku slastí? Miluji Tě.

Začalo to kamarádstvím, teď je to však mnohem víc. Kdybych tě teď ztratila, tak už nemám vůbec nic! Miluju tě!

Jsi hvězda, co je nade mnou, jsi země, co je pode mnou, jsi slunce, co mě hřeje, jsi déšť, co mé tělo rozechvěje. Miluji Tě.