Autor: www.basnickaolasce.cz

Každé ráno u kafíčka, myslím na Tvá milá líčka, při obědě zase vždy, líbám v duchu Tvoje rty, a každý večer po setmění, ve skutečnost se sny mění.

Děkuji Ti za krásný den, zdálo se mi totiž o Tobě a byl to krásný sen. Tvá neznámá.

Je tak lehké tu teďka být, když máš na světě pro koho žít, nechť láska je světlem v těchto temných dnech, nechme ji zářit v našich snech. Můj život by byl bez Tebe, jak být sluncem bez nebe. Odpusť a ještě něco bych chtěl říct,...

Ty mé malé sluníčko, pousměj se maličko. Usměješ se ještě víc, budu šťastná na měsíc.

Na Tvé rty přitisknout svoje, co je mé, bude i Tvoje! Dotyky budou vnímat Tvou hladkou kůži, toužím po tobě jako po rozkvetlé růži!