Miluju tvé oči, které ti s vlasama tak ladí,
miluju tvůj úsměv, který mě pořád svádí,
miluju ty jemné ruce, které ty jediný máš,
miluju, když mě něžně objímáš a sladce líbáš.

Za okny padá sníh
a já slyším jen Tvůj smích!
Sněhové vločky si venku hrají,
krásu Tvých očí neznají,
neznají doteky Tvé,
a když je poznají,
roztají jedna po druhé!
Miluji tě!

V rádiu mluví o lásce,
o lásce písně hrají.
Skoro to už tak vypadá,
že mě a tebe znají!

Moc rád bych Tě líbat chtěl, a v náručí chovat,
stydlivost je špatná vlastnost, někdy nejde schovat.
Ale snad ji překonám a pak řeknu Tobě,
že Tě hrozně miluju, v kterékoli době.

Jsi můj anděl, který hlídá můj splín.
Jsi má naděje a já nevím co s tím…
Miluji Tě!

Sedím, však radši bych běžel,
běžím, však radši bych ležel,
ležel vedle Tebe a slyšel Tvoje srdce,
naslouchal, jak dýcháš a hladil Tě po ruce.
Konec těchhle tlachů, vždyť to musíš znát,
proč to dělám, protože Tě mám rád…